East Williamsburg + jednotky

Muj nejdelší cyklistickej výlet. Je to už čtyři tejdny, takže popis událostí nebude uplně rozsáhlej, zato fotodokumentace. Mexickej konceptuální sochař Balám, se kterym sem se seznámil na pochůzce ve Williamburgu v Brooklynu mi navrhnul, abych ho navštívil v jeho ateliéru, kterej získal na 3 měsíce společně s grantem vod mexický vlády. Víkend nato – bylo to ve středu, tam byla vernisáž a tzv. open studios – což vobnáší prezentaci všech umělců, který v tý – jak se ukázalo – bejvalý fabrice měli též ateliéry se stipendiem. Na vernisáži sem nakonec nebyl, jistě byly chlebíčky a víno.Jel sem na kole, protože přes Williamsburg Bridge vede široká cyklostezka, která je ve skutečnosti chodník, ale na webu ji avizovali jako greenway. Moje škola je asi v půlce cesty – cca 9 km, a tak sem celej výlet spočet na 40 km. Po cestě sem si v East Village pořídil košer tvarohovej závin –  hodně sladkej, protože na něm byla eště nějaká meruňková poleva, který sem si v ajfru v krámě nevšim. Dojel sem až na Delancey Street, která vede k Williamsburskýmu mostu. Přestože je v samym centru, vypadá jako periferie, všude vodpadky a prázdný parcely, místní bezďáci, umělci v cigaretovejch kalhotách, dezorientovaný kovaný s odrazkama na zádech a na břiše.
Mostje krásnej, třípatrová kovová konstrukce – auta, metro, pěší, výhlad na Alphabet City – což sou avenue na jihovýchodě Manhattanu, který sou před První Avenue a tak se logicky menujou A, B, C, D. Kdysi – před dvaceti lety – tu kvet zločin a alternativní kultura, celý 60. a 70. a 80. léta tu migrovali hipstři a pankáči, gangstři prodávali fet a a pasáci měli pré. Stejně jako v East Village. To už je pryč, ale zbyla milá říkanka. A for assault, B for burglary, C for crime, D for drugs.
Most byl hrozně do kopce. Asi pod nim jezděj lodě nahoru do Queensu a do Bronxu – i když hlavní newyorský doky sou v Red Hooku a vojenská základna je mezi Williamsburg a Manhattan Bridge. Pak rovinka – mezi pilířema a pak velkej sešup do Brooklynu. Málem sem srazil nějakýho chlápka v obleku, motal se po stezce, nekoukal na cestu a pak se tvářil, že sem uplnej idiot. East Williamsburg byl z nějakýho důvodu vyňatej z městskýho plánování – vlastně z důvodu tý průmyslový výstavby. Všude jen sklady a fabriky, pár řadovejch domků, dřevěný elektrický a telefonní sloupy, nákladní auta středních rozměrů, pumpy a kdesi v dálce slepej kanál, po kterym kdysi tahali lodě do doků. Ateliéry rozsáhlý v bejvalym skladišti. Jednopatrovej barák, všude umělci a všechno rozsáhle zrenovovaný, parkety a zkosený střešní vokna tak, jak to má v továrních prostorách bejt. Jak sem přišel, srazil sem lopatu naplněnou jednocentama – byla za násadu provázkem přes kladku vyvažovaná nějakym kýblem. Balám prohlásil, že celý dílo mělo bejt hodně nestabilní, a že to je v pořádku.Po hodinový debatě – měl naplánovanou další schůzku – sem vyrazil na cestu zpátky. Stavoval sem se eště ve škole, kde už několik dní probíhaly zuřivý přípravy na výstavu Lubalin Now, kterou pořádal právě archív Herba Lubalina. Vo Lubalinova asi netřeba hovořit. Exponáty byly jeho nejrůznější kusy, včetně původních návrhů nějakejch logíček, videoprojekce byla, taky ruční písmomalba na stěnu, která byla výborná. Show doplňovaly ukázky současný práce s lubalinovskou estetikou, včetně potisku skejtu, na kterej sem musel vyrobit speciální závěsnej špalíček. Objevil sem též při instalaci fenomén hmoždinky do sádrokartonu – přidělával sem šest velkejch asi čtyřicetikilovejch polic do stěny.
Největší výzva a. k. a. challenge bylo měření. Nikdy sem nepřemejšlel, jak se dál dělí palec. Na půlky – ano. Dál teda na čtvrtiny, osminy, šestnáctiny a dvaatřicetiny. Čtyřiašedesátiny už sou naštěstí moc malý pro tzv. vejstavnictví. Odčítání a sčítání bylo nezvyklý. Stopa je 12 palců – takže 53 a 17/32 palce sou 4 stopy a 5 a 17/32 palce. Šest stop a palců pět cca 193 cm, sixfooter – trámek dlouhej 180 cm. Už dřív sem si ověřil, že místní nemaj vodhad na vzdálenosti v metrech. Mně zase dělá problémy přepočítávat na stopy, čili přehánění bezmezný. Plynoměr měří v krychlovejch stopách – 1728 krychlovejch palců = 1 krychlová stopa, 27 krychlovejch stop = 1 yard krychlovej. 24 ¾ krychlový stopy sou perch of stone, kterej je sice objemová míra, ale má nepravidelnej tvar – je 16 ½ stopy dlouhej, 1 ½ stopy širokej a 1 stopu vysokej. Cord of wood je 8 stop dlouhej, čtyři stopy širokej i vysokej. To sem všechno vyčet ze zadní strany školního sešitu – cord i perch. Nemyslim, že by je snad používali.
Uplně stačej obtíže v obchodě, kde se furt operuje v librách – ta se dělí na půlky, čtvrtiny atd, ale taky na unce – těch se tam vejde šestnáct, pak všechny galony, čtvrtky, pinty (galon = 4 čtvrtky = 8 pint) a nakonec jako třešnička na dortě tekutý unce. O stupních Fahrenheita příště.